L     Řeky 2011    

6.8 - 17.8.2010

Home

Fotogalerie

Řeky severního Rumunska. A taky pár kopců


5.8. pátek   Den mínus první.
17:00. Napakovné auto, včetně rakve na střeše. Vyrážíme směr Horní Lipka. Tam dojíždíme v 18:40. Pokoušíme se do auta narvat věci Hadrose a Martiny, což se nám s drobnými omezeními nakonec povede.

19:20. Konečně nabíráme směr jih.

22:40. Dojíždíme k ubytovně v Lanžhotě. Příjemná paní nás ubytovává. Zítra musíme brzo vstávat, tak padáme do peřin.

6.8. sobota   Den první. Cesta na jihovýchod.
5:30. Kontrola spojení. S Fišerákem je to nějaké zmatené. Nevíme jestli vyjel, nebo zdechnul. Nemá ani zapnutý mobil, což zvyšuje naši paniku. Naštěstí přes babičku Fischerovou vypátráme, že prý v 6:15 odjel. Vypadá to na dlouho a tak se jdu raději projít po městě. Nakonec jsme se dočkali příjezdu expedičního auta.
10:00. Odjezd Lanžhot. Ostatní jsou tou dobou v Budapešti.
10:20. Jsme na Slovensku.
11:00. Maďarsko. Kupujeme vignetu na dálnice a frčíme dál. 13:30 už se probíjíme skrz Budapešť. Značené to moc není a tak si nejsme příliš jistí. Pomohla nám zpráva z druhého auta, že máme hledat M3. Takže jsme Budapešť nakonec projeli celkem v pohodě.
17:40 Rumunsko. Kupujeme rovinětu na 30 dní za 7 EUR.
20:00 Săpânţa - Cimitrul vesel. Veselý hřbitov. O této vesničce by nikdo nevěděl, kdyby nebylo místního řezbáře, který náhrobky vyráběl bohatě vyřezávané a barevně malované. A dále jsou na náhrobcích žertovné veršíky. Proto dostal jméno veselý hřbitov a stala se z něj turistická atrakce. V tradici se pokračuje a tak na obrázcích vidíme nejen tradiční řemesla, ale i nová. Jsou tam kováři, zemědělci, selky, ale i automechanik nebo kravaťáci. Někdy je na obrázku znázorněno na co nebožtík zemřel. Např. autonehoda nebo alkohol. Rumunsky neumíme a tak jen pár veršíků z průvodce.
....však ten, kdo prachy měl, musel zemřít taky
..... ve válce zabit prokletým Maďarem
...Bůh odpustí ti synku, byť podřízl jsi svou maminku ....
...zůstaň tu ležet moje drahá tchyně ...

Sapanta - veselý hřbitov     Sapanta - veselý hřbitov

Už se začíná stmívat. Prohlídku jsme stihli na poslední chvíli. Kostel u tohoto hřbitova je bohužel obklopen lešením a opravy opravdu nutně potřebuje.
22:00 Konečně dojíždíme první část výpravy. Nocleh na louce u potoka. (N47 51.830 E24 05.886).
7.8. neděle   Řeka Viseu.
9:00 Odjíždíme. 10:00 přijíždíme do města. Viseu de Sus. Hledáme jednak šikovné místo na stany a dále lesní železnici. Nocleh nacházíme u Gágiho na zahradě. (N47 42.946 E24 25.171) Ideální místo. U řeky, kousek za soutokem. Nalézáme i nádraží a tak v 12:00 vyrážíme proti proudu řeky Viseu. Po 20 km v městečku Borsa za mostem nafukujeme lodě. Nemůžeme si přát lepší počasí. Slunce pálí jako o závod. I řeka je pěkná. Dvojkové peřeje střídají klidnější místa. Je jen škoda, že místní si na pořádek zrovna nepotrpí. Na březích se válí spousta bordelu. Petky, kusy nábytku, stavební suť. Také tady nemají čističky a možná ani septiky. Občas jsou na břehu místní. Nadšeně nás zdraví a fotí si nás na mobily. Vodáci tady asi příliš často nejezdí.

Hnyci se připravují na řeku Viseu Fišeráci zdolávají jeden z prahů na Viseu.
Hnyci nafukují loď Řeka Viseu
Řeku občas zpestřují prahy. Některé jsou trochu napínavé, ale dají se jet. Těsně před koncem, za mostem je práh, který jsme přenesli. Pak už je soutok a kousek za ním už je louka kde bydlíme. Domácí podojil. Ve stáji měl i telátko. Večer Míra naladil kytaru, ale druhý den musíme brzo vstávat a tak večírek příliš nenatahujeme.
8.8. pondělí   Řeka Vaserul.
6:30 Přijíždíme na nádraží. Jsme tady hodně brzo, protože tak nám to tady řekli předcházející den. Na horní tok nevede silnice, jen úzkokolejka. Tato lesní železnice slouží jednak k přepravě dřeva a dále tady švýcarská společnost provozuje osobní dopravu jako turistickou atrakci.
Na nádraží se chystají 2 vlaky. Někteří z nás si cvičně dali věci do špatného vlaku. Času je dost a tak si v klidu vaříme snídani. Na lodě nám přistavili nákladní vagón. Tam jsme naložili naše věci a většina lidí si šla sednout do osobního vagónu. Nejdřív byl na nádraží klid, ale potom začali najíždět autobusy a hromady lidí. Rumuni dovedou překvapit. S naším nákladním vagónem jsme se povozili po nádraží a rázem jsme byli zase u jiného vlaku. Nakonec jsme všichni i s loděmi skončili v nákladním vagónu. Ještě se k nám přidala švýcarská průvodčí a v 9:05 odjíždíme jako třetí vlak. Ema stále ještě nevěří, že 20 km vlakem pojedeme 3 hodiny.
Topič naládoval pod kotel lokomotivy polena a ta pomalu supěla vpřed. Vlak nikam nespěchal. Baráků pomalu ubývalo a za chvíli vedla trať těsně podél řeky a my jsme se mohli kochat romantickým údolím. První zdržení bylo když vlak vykolejil. Ale místní železničáři vlak hbitě nahodili zpátky na koleje a mohli jsme pokračovat v loudavé jízdě.

Trať se klikatí podle řeky. Železničáři vrací vagon na koleje.
Lesní železnice

Pomalinku jsme pokračovali dále. Zřejmě abychom si mohli lépe vychutnat romantickou krajinu, tak vlak zastavil, odpojili lokomotivu a ta odjela. Zkoušeli jsme vlak popotáhnout vlastními silami, ale přidalo se jen málo cestujících a tak jsme museli počkat na lokomotivu. Za nějakou dobu se opravdu vrátila a vyrazila plnou parou vpřed. A aby pára nedošla, tak vlak zastavil u potoka a lokomotiva načerpala vodu. Dojeli jsme na opuštěnou železniční zastávku. A tady jsme opět stáli a čekali na protijedoucí vlak.
12:30 Dojíždíme do cíle v Paltinu. Po dlouhé cestě se musíme trochu najíst. Zatímco ostatní cestující čekají na vlak zpátky, my nafukujeme lodě. 13:30 Sice drobně prší, ale stejně vyjíždíme. Za chvíli se vyčasilo, opřelo se do nás slunce a tak si vychutnáváme tuto pěknou řeku. Klikatí se opuštěným údolím, kde je jen řeka a úzkokolejka. Čistá voda nás unáší přes příjemné peřeje. Je tu jen pár dřevěných stupňů, které bez problémů sjíždíme.

Kotlíci na Vaserulu

Kotlíci na Vaserulu

U Novac je přítok zleva. Kousek pod ním už začínají první baráky a bohužel taky nepořádek na břehu. Řeka se zakalila, ale stále dobře tekla. Místy bylo málo vody a tak jsme několikrát uvázli. Poklidnou plavbu nám narušili Kotlíci, kteří se na jednom prahu, přímo před námi naprosto ukázkově cvakli. Naši odvahu na tento práh to snížilo na nulu, ale je to naopak vyprovokovalo k akci. Tak uzmuli další 2 lodě a dali si dva úspěšné reparáty. Pořád dobrá řeka. Dojeli jsme na soutok a necelých 500 m za soutokem jsme u našich stanů.
18:00 Dojíždíme k našemu domácímu. Nachystal pro nás jedno překvapení. V během dne zvýšil komfort našeho kempu vybudováním toalety. A to nebyla jeho poslední akce na navýšení hvězdiček jeho kempu. Večer jsme se chtěli podívat na počasí na Internetu. Domácí nelenil, vyvlekl ven PC, ethernetový kabel hodil z okna a na dvorku otevřel Internetovou pivnici. Dost jsem se obával windowsu v Rumunštině. Ale vše bylo naštěstí anglicky. Na licence software bych se snad raději neptal. Po prohlídce webových stránek jsem šířil optimismus co se týče počasí, ale v noci chvílemi pršelo.
9.8. úterý   Kláštery poprvé. Tentokrát dřevěné.
Optimistická předpověď počasí se nenaplňuje. Zataženo, mrholí. Jen Franta s Vlaďkou jsou odhodlání vyrazit do Rodny a proto je Petr odváží autem. Prší. Popíjíme kořalku a čekáme až se Petr vrátí.
V plánu je návštěva dřevěných kostelů v oblasti Maramures. Jsou ukázkou řemeslné i umělecké dovednosti. Vznikly pod vlivem pravoslavných tradic a gotiky. Jsou úzké, vysoké, stěny většinou z dubu. Jednoduché, nebo dvojité střechy jsou pokryté šindelem. Nad nimi se vždy vypíná charakteristicky tvarovaná věž. 8 z těchto kostelů je uvedeno v seznamu světového dědictví UNESCO.

11:30 Odjíždíme. Ve 13:00 přijíždíme do Bogdan Voda, kde nás čeká první klášter. Dřevěný kostel svatého Mikuláše z roku 1718 není příliš veliký. Je jen 18 m dlouhý. Ale jeho věž má 25 m.
13:30 Ieud. Biserica de lemn din Ses. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, obklopený velkým hřbitovem, je nazýván dřevěnou katedrálou Maramureş".
14:30 Ieud. Jódfalva - etnografické muzeum. Jiřina se tam pokoušela přivydělat tkaním koberců, ale Rumunská babička jako tkadlena byla podstatně zručnější
16:00 Sieu. Konečně něco jiného než kultura. Zastavili jsme na statku, kde jsme si v altánu dali oběd. Jídla hodně a kořalku jsme ani nezvládli všechnu vypít.
18:10 Poienile Izei - kostel svatého Parasceva byl postaven 1604 - 1632 z jedlového dřeva. Zajímavostí jsou kresby posledního soudu s ďábelskými výjevy.
19:30 Přejezd do Glodu byl trochu dobrodružný. Nebyla to silnice, ale dosti rozbahněná cesta a při sjezdu do vesnice jsme v autě ani nedutali. Ale šoféři se odvážně pustili do bahnitého sjezdu a naštěstí vše v pohodě zvládli. V kostele z roku 1700 zrovna probíhala mše. Jen farář, místní lidi a žádný turisti. Po mši jsme si ještě chvilku popovídali s farářem. Kostelík sice prostý, ale mě se líbil nejvíc.
21:15 Už za tmy návrat k panu domácímu.
Kostelík v Glodu

Kostel v Glodu

10.8. středa   Rodna.
5:00 Budíček. Do hor se chodí brzo
6:45 Naposledy zamáváme našemu domácímu Gábimu a odjíždíme směr Prislop. Ze sedla kousek popojedeme až do výšky 1542.
8:30 Konečně se měníme z auto pasažérů v pěší turisty a šlapeme první metry. Počasí nám z počátku přeje a my se těšíme na rozhledy z hřebene Rodny.
10:30 Už jsme v sedle Saua Gargalau. Počasí ukázalo i svoji méně přívětivou tvář. Slunce zmizelo za mraky a začalo drobně pršet. 11:10 Jsme na vrcholu Gargalau (2159 n.m.) Stále prší. Mlha. Takže jediné rozhledy byly na Matiny podvlékačky. Na vrcholu se moc dlouho nezdržujeme a pokračujeme dále. Akorát že správný směr by byl na jih a my vyrazili na SV. Otáčíme to u stáda koní.

Poprvé na vrcholu Gargalau

Na vrcholu Gargalau
12:15 Podruhé na vrcholu. Už se nezdržujeme a pokračujeme tentokrát už správným směrem. Pokud neprší, tak padají drobné kroupy. Na hrdinské kousky není ani čas, ani chuť. Tak vynecháváme vrchol Ineu.
16:30 Už jsme v sedle Saua Ineului. Aspoň že přestalo pršet. Odtud v pohodě po modré k jezeru Lacul Lala Mare. Odcházíme od něj v 17:30. Na na mapě vedle jasná cesta po modré. Ale stezka je velmi málo používaná. Jednak je obtížné ji vůbec najít. Z počátku musíme po modrých značkách pracně pátrat. A cesta je místy natolik zarostlá, že je občas obtížné ji prorazit. Potom se cesta zlepšila, ale místy se zase ztrácela. Pak už jen únavný sestup. Když jsme viděli auta, propukli jsme v jásot. Mokrý, zmrzlý, hladový, utahaný. Auta byly jak oáza. 19:30 byl konec tohoto trápení.
20:20 Za tmy dojíždíme k řece a kempujeme.

11.8. čtvrtek   Kláštery podruhé - tentokrát malované.
7:00 Vstáváme. 9:30 Odjezd. Petr na výjezdu v zatáčce uvíznul a druhý ford ho musel potáhnout na laně.
11:50 Klášter Voronet. Kostel sv. Jiří je jeden z nejznámějších v Rumunsku a to díky freskám na venkovních zdech. Na intenzivně modrém pozadí (Voronetská modř)jsou v jasných a sytých barvách vyobrazeny stovky postav a biblických výjevů. Tato Sixtinská kaplí východu byla vybudována roku 1488 za 4 měsíce a stavba má gotické i renesanční prvky. Jedině davy turistů narušují pietu místa. Ale je tam pěkně a odjíždíme až v 13:00
13:15 Už jsme u dalšího malovaného kláštera - Humorului. Kostel zasvěcený Zesnutí Panny Marie je původně z roku 1530, ale byl několikrát zničen. Venkovní malby laděné do červena už jsou trochu omšelé, ale zato je tam klid. Procházíme si i zahradu a vylezeme úzkým strmým schodištěm na přilehlou věž. Vlastní kostel věž nemá.
Klášter Voronet. Klášter Humorului.
Klášter Voronet Klášter Humorului


17:15 Přijíždíme do lázeňského města Vatra Dornei a ubytováváme se v kempu. Nejprve si dáme v hospodě pořádnou večeři a s plnými břichy se za soumraku procházíme lázeňským parkem.


12.8. pátek   Skoky ve šlajsně.
8:30 Odjíždíme z kempu a potom ještě 9 km po proudu do Cozanesti. Tam nafukujeme lodě a v 9:30 vyplouváme. Řeka Bistrita Aurie je mírná, snad ani WW1 to není. Ale údolí, kterým se řeka klikatí je pěkné, na březích je čisto, žádné odpadky, počasí slunečné, zkrátka pohodová jízda. Největší atrakcí dne má být velká šlajsna. Odbočuje doprava, široká je minimálně 5 m, dlouhá asi 50 m a dole skok přibližně 1,5 m. Franta s Jiřinou odvážně najeli, ale kohout ve šlajsně je natočil do boku, závěrečný skok neustáli a hned pod šlajsnou se otočili. A dole s házečkou nikdo nebyl. To byla mladická nerozvážnost. Oba dva naštěstí vyplavali hned a loď za chvilku taky. Moje chuť jet tuto atrakci klesla na minimum. Ale Kotlíci suveréně projeli dokonce 2 krát. Ještě s Hadrosovou lodí a tak se nakonec všichni odvážili. Ale nic moc to nebylo. Těsně při pravé stěně, kde z betonu koukaj dráty a závěrečný skok docela vydatně kopne. Že bych to chtěl jet 2 krát, to ani ne.
Šlajsna na Bistrita Aurie. Šlajsna na Bistrita Aurie.
Šlajsna na Bistrita Aurie. Šlajsna na Bistrita Aurie.

Pod jezem nás čeká pár set metrů pěkných peřejí v soutěsce. Za soutěskou se řeka zase uklidňuje. Ve 14:30, kousek za Cojoci na plácku u lanové lávky přes řeku končíme. Už v autech se vracíme kousek proti proudu a odbočujeme doprava, po úzké silnici do strmého kopce. Auta se vyšplhala až k Cabana Rarau (16:30). Odtud už pokračujeme pěšky ke skalám Pietrele Doamnei (The Lady's Stones). Někteří se dostanou až na vrchol, někteří je jen obejdou. Cestou dolů ještě odbočujeme ke klášteru Rarau. Anglicky hovořící místní chlápek nám v rámci prohlídky zajišťuje i otevření kostela.
Už za šera sjíždíme k řece. Vaříme a jedeme dál. Půl hodiny před půlnocí v sedle Petru Voda dojíždíme skupinu A. Ubytováváme se v príma chatkách (40 Lei/dvoulůžková chatka). Hospodu zavřeli a tak na terase popíjíme vlastní zásoby. Ale když vypnuli elektriku, šli jsme se svalit do postelí.

13.8. sobota   Kláštery potřetí.
Probouzíme se do krásného, slunného počasí. Nakrmíme sebe a místní psi a v 8:00 pokračujeme dál. 9:30 už jsme u kláštera Secu. Naštěstí je tam zatím málo lidí a tak si půl hodiny v klidu prohlížíme kostel, mnichy i obytné budovy kláštera. Potom ještě následují kláštery Sihastria a Schitul Sihla (velký klášter ukrytý vysoko v horách) a Agapia.
Ještě se vyškrabeme na kopec, který střeží pevnost Targu Neamt. Vstup do této pevnosti je neobvykle dlouhým a zatočeným mostem. Když nepřátelé běželi po mostě, tak je měli obránci pěkně na mušce. A na konci mostu je propadliště.

Přístup do Targu Neamt

Přístup do Targu Neamt

Pod pevností si ještě dáme v hospodě mici a 16:00 pokračujeme. Od přehrady nastoupáme do kopce do kempu Durau. Je dost obsazený a všichni Rumuni něco grilují.

14.8. neděle   Ceahlau.
Vstáváme brzo a tak už v 7:00 stoupáme první metry probouzejícím se městečkem. Někteří si kupují vstupenku do lesa, někteří využívají lesní cesty na černo bez jízdenky. V 8:20 nás vítá chata Fântânea. Přeci jen jsme už 500 metrů nastoupali a tak čtvrt hodiny odpočíváme, popíjíme a kocháme se skvělými výhledy. V údolí se povaluje mlha a my na slunci sušíme propocená trika. Ukrajujeme další metry a otevírají se před námi nové rozhledy na zajímavě tvarované skály a strmé stráně do údolí. V 10:15 už jsme na náhorní planině pod horou Toaca (Toaka Csúcs) (1901 - 1904 údaje na mapách jsou různé).
Na vrchol se nikomu nechce a pokračují dále na chatu. Já se stavuji aspoň pro keš, ale DNF. Potkávám Martinu a Petra a ti mě ujišťují, že na vrchol je to jen kousek. Basleři tvrdí to samé a tak se nechám snadno přemluvit. V 11:00 už jsem na vrcholu u meteorologické stanice. V rychlosti dělám pár fotek, pozoruji hemžení dole na náhorní planině a spěchám za ostatními. Davy lidí houstnou, protože je tam mše. V 11:35 společně s Baslery doháníme ostatní u chaty Dochia. Po rychlé svačině v 12:00 jako poslední vyrážím dál.

Sestup z Ceahlau

Ceahlau

Začátek klesá dost ostře, ale potom klesáme chvílemi po loukách mezi kužely vápencových skal, chvílemi lesem.
14:50 obsazujeme stůl v hospodě v Izvoru Muntelui a čekáme na auta. 16:25 odjíždíme. Soutěsku Bicaz projíždíme za deště.
18:00 stavíme stany u fotbalové branky na hřišti v Lacu Rosu. Asi se to nesmí, ale nejsme tady zdaleka sami.

15.8. pondělí   Soutěska Bicaz a řeka Mures.
8:00 odjíždíme do Bicazské soutěsky. Nejdeme všichni. Někteří vyrazili raději do skal. Na kaňoning nastupujeme trochu dřív, než u tunelu. Ale aspoň jsme si užili chůzi vodou. Trochu se podivujeme nad udávanou klasifikací řeky ww 3-4. Jsou ti Rumuni asi hodně zdatní vodáci. Od tunelu vodou většinou neschůdné kvůli vysokým vodopádům a tak razíme spíše po břehu.

Jeden z vodopádů soutěsky Bicaz

Jeden z vodopádů soutěsky Bicaz

10:30 vylézáme z potoka a vracíme se. Kvůli nákupu oveček u jezera se prohodily osádky v autech. I nadále pokračujeme v nákupech. Honza konečně sehnal svoje vytoužená kamna. To vše nás trochu zdrželo a tak v 13:50 nafukujeme o kousek níž než skupina A. Naše nástupiště na řeku Mures je u mostu v Neagra. Nejprve příjemné peřeje ww 1. Později se řeka uklidňuje a tak se ani nezlobíme že nás v 16:30 u Andreneasa čekají auta. Podle plánu jsme se měli ubytovat v kempu Târgu Mures. Ale na místě se dovídáme, že je zrušený a tak v 19:10 pokračujeme dál. Hledáme nějaký plácek na spaní a jsme úspěšní až v 19:50 před městečkem Ogra. U řeky stavíme stany. Ema je bohužel definitivně nemocná. Skupina A nás nedojela a spala jinde.

16.8. úterý   Turdská soutěska.
Krásné slunečné ráno. Kolem stanu zvolna prochází stádo krav na pastvu. V 8:00 odjíždíme. V 9:00 projíždíme Turdou. Turdská soutěska je vidět hodně z daleka. Je to vápencový skalní masiv do kterého malá říčka vyřízla až 250 m hlubokou soutěsku. V 10:00 už vyrážíme proti proudu. Pohodlně upravenou cestou, kde řetězy jsou spíše pro pobavení se prochází poměrně hodně lidí. Strmé vápencové stěny zdolávají horolezci. Opravdu je na co koukat. Loudavou chůzí jsme za hodinu na druhém konci, kde nás čekají auta.

Turdská soutěska

Turdská soutěska

Ale to už se definitivně vracíme domů. U Oradea (Nagyvárad) ještě zabočujeme k Rontau (Rontó) a navštívíme termály Baile Felix (Felix-Fürdo). Protože jsme lezli dovnitř až v 18:00 tak jsme se chvíli kroutili na vstupným 25 Lei, ale nakonec jsme se šli vyráchat, spláchnout sůl a trochu únavy. 20:00 jedeme dál. 20:40 Maďarské hranice. O půlnoci celkem v pohodě projíždíme Budapešť. 2:50 hranice Slovensko. 3:45 Lanžhot. Trocha spánku před ubytovnou. Přebalujeme věci z Forda do Oktávky a 7:45 pokračujeme. 11:00 Horní Lipka. Domů se vracíme přes Polsko. 15:00 konec.
Všechny uvedené časy tady i ve fotogalerii jsou v SELČ (středoevropský letní). V Rumunsku je sice posun času o - 1 hod, ale naše výprava si hodinky neposunovala.





A nakonec. Kdo tam všechno byl.
Franta Švarc Jiřina Majka Hnyková Petr Hnyk Dana Kolářová Mirek Kolář Vlaďka Baslerová Franta Basler
Franta Švarc
FWJ
Jiřina
Dostálová
Majka Hnyková Petr Hnyk Dana Kolářová
Teta kotlice
Mirek Kolář
Strejda kotlík
Vlaďka
Baslerová
Franta Basler
 
Petr Winkler Jana Štěpánková Petr Štěpánek Ema Fischerová Honza Fischer Martina Hadros
Petr Winkler Jana Štěpánková Petr Štěpánek Ema Fischerová Honza Fischer
Fišerák
Martina ??? Jarda Hutař
Hadros

Fotogalerie

Výběr z mých fotografií najdete tady.
Odkazem se dostanete do fotogalerie. Ještě vám popíšu možnosti ovládání.
Na další / předcházející fotku můžete jít i klikáním ve fotogarafii. Kliknutím uprostřed fotografie se dostanete zpět na index. Mezerníkem můžete pustit prezentaci. Implicitní hodnota výměny fotek je 4 s. Změnit ji můžete dvoj klikem na tlačítko nejvíc vpravo vedle nadpisu.

Pro tuto webovou prezentaci jsem jsem musel snížit rozlišení fotografií. Pokud máte zájem o některé fotografie ve vyšší kvalitě, klidně mi napište. E-mail: Petr
Kurzy měn na začátku výletu Kurzy měn ČNB nyní
   ČNB 5.8.2011
1 EUR       24,255 CZK
100 HUF     8,850 CZK
1 RON       5,718 CZK

Zdroj: Peníze.cz - Kurzy měn



Připomínky mi nechávejte v rubrice Vzkazy a drby
Odkaz na zajímavé stránky:
FWJ sevRum 2011 – cestovní zpráva: tady.
Fotky Kotlíci a FWJ: tady.

Mapy Google - tak jak jsem si ji udělal před odjezdem: tady.

Počasí Medadr: tady.
Radar Z Evropa: tady.
Meteo Rumunsko: tady.
Meteo Rumunsko lepší: tady. Je tam i radar.
Předpověď Free meteo JV Evropa: tady.
Předpověď Free meteo Bia Mare: tady.
Satelit Evropa Sat24: tady.
Izobary JV Evropa i předpověď: tady.
Obláčky předpověď: tady.
Baia Mare stav i předpověď: tady.

Přehledy různé: tady.
Barevná synopt dnes: tady.
Barevná synopt + 24: tady.
Barevná synopt + 48: tady.
Barevná synopt + 72: tady.
Barevná synopt + 96: tady.
Barevná synopt + 120: tady.

Různé další odkazy Převodník měn a další užitečné převodníky: tady.
Google překladač: tady.
Zpět na první stránku zde