|
Home |
Fotogalerie |
||||||||
Sri Lanka - Cejlon. Perla indického oceánu. Krásný ostrov proslulý čajem a buddhistickými památkami.Srí Lanka. Pro nás neznámý ostrov. Stále je pro nás známější název Cejlon. Krásné mořské pláže, obdivuhodné památky, hory a čajové plantáže, sloni, přírodní rezervace. To vše je na tomto ostrově. Něco málo jsme poznali při naší návštěvě. 4.5. úterý Začátek cesty Odjezd z Červeného Kostelce v 6:00. V Litomyšli necháváme u známých svoje auto, přesedáme do jiného a v 6 lidech v 8:15 pokračujeme dál. Ve 12:00 jsme ve Vídni na letišti. Majka a Honza odjíždí zaparkovat auto na Mazur Platz. Odlet z Vídně v 16:15 - Qatar Airways QR 096. Přílet Doha (Katar) 22:40 (jejich) 21:40 (našeho) 5.5. středa Příjezd a cesta do vnitrozemí Odlet Doha v 00:50 - Qatar Airways QR 300. Přílet Colombo v 08:15 (jejich) 4:45 (našeho) Časový posun 3,5 hod. Už nás čeká místní, prý česky mluvící průvodce a autobus. V 9:00 vyrážíme směr SV. Náš první cíl je skalní chrám Dambulla. Je to sice jen 130 km, ale silnice je v dost špatném stavu. Sice asfalt, ale hodně hrbolatá a i při pomalé jízdě autobus hodně poskakuje. Proto přijíždíme až v 13:30. Průvodce se začíná projevovat jako lehký zmatkař, který má silné problémy s češtinou, slovenština je pro něj úplně neznámá a ani v angličtině není příliš silný. Dobu se řeší, jak se vstupenkami a jestli pěšky a odkud a kam se vrátit. Nakonec si všichni kupujeme vstupenky (1150 LTR), autobus nás kousek popoveze a vyrážíme po schodech nahoru. Historie tohoto chrámu sahá až do 1. stol. př.n.l. Dnešní výzdoba je ovšem převážně z 18. a 19. století. Pod mohutným skalním masivem je v 5 hlavních jeskyních je 153 soch Buddhů. V každé z nich je jedna velká socha ležícího Buddhy. Dále jsou zde sochy králů i hinduistických bohů. Stěny i stropy jsou pokryty malbami. Největší jeskyně má 52 x 23 m a 7 metrů do výšky. Největší z ležících Buddhů je 15 m dlouhý. Do chrámu se musí naboso a chůze po rozpálených kamenech nám působí docela problémy. Sice jsme plánovali chodit v ponožkách, ale ty jsme si nechali v autobuse. Slunečné počasí má tu výhodu, že od jeskyní je velmi dobrý rozhled. Vstupy do jeskyní jsou vyzděny, takže se vstupuje dveřmi. To že jsme v jeskyni poznáme jen podle nepravidelného tvaru a stropu. Výzdoba je opravdu působivá.  Ve 14:50 pokračujeme v hrkání autobusem k našemu ubytování. Naštěstí je to už jen 25 km, takže v 15:30 přijíždíme do hotelu Sigiriya Village. Je to příjemný a poměrně rozlehlý komplex bungalovů. V jednom z nich se ubytováváme a jdeme vyzkoušet místní bazén.  Jěště si dáme malou procházku kolem jezera, kde potkáváme slona a v lese tlupu opic. V 19:00 odjíždíme na večeři. Tam jsme ve 20:00 Je to dnes naše první jídlo. Zpátky se vracíme ve 22:00 a úplně mrtvý se hned svalíme do postele. 6.5. čtvrtek Přes památky k moři Budíček v 6:30. Konečně přijel Marek Němec (majitel CK SIAM TRAVEL), takže organizace se pronikavě zlepšila. Bez snídaně odjíždíme v 7:00 na horu Sigiriya Rock s monumentální "Lví skálou". Je to památka, která se nám z celé Srí Lanky jednoznačně nejvíce líbila. Skála s kolmými, místy převislými, stěnami, která vyrůstá skoro 200 m nad okolní krajinu. Skála byla obývána už v průběhu třetího století př.n.l. Byly tady buddhistické klášterní osady. Ale k nejvetšímu rozkvětu došlo v letech 477 až 495, kdy král Kasyapa sem přestěhoval hlavní město. Pod skalou dal vybudovat zahrady a na vrcholu skály palác. O tomto králi je několik pověstí. Nejčastejší je, že byl synem konkubíny a svého otce dal zaživa zazdít. Jeho bratr a právoplatný dědic Mogallana utekl do Indie a přísahal pomstu. Kasyapa se bál jeho návratu a palác na vrcholu sloužil zároveň jako pevnost. Když se jeho bratr vrátil, tak z pevnosti sestoupil, bitvu prohrál a spáchal sebevraždu. Některé výklady hovoří o tom, že palác rozestavěl jeho otec a on ho dostavěl na jeho počest. Některé další verze mluví jen o buddhistických chrámech a Sigiriya neměla žádný vojenský ani světský význam. Nejpeprnější pověst říká, že král se postavil na okraj skály, udsekl si hlavu a svrhl ji proti nepřátelům. Meč potom ještě údajně vrátil do pochvy... Ať je již pravdivá jakákoliv z verzí, jisté je, že Sigiriya byla obývána lidmi, kteří zde postavili důmyslné stavby a že byla opuštěna a zapomenuta. Znovu objevena byla až Brity v 19. století. Ale zanechme historie a pověstí. V 7:15 už procházíme zahradami. Brzo ráno je tady jen pár lidí, slunce je nízko a je dostatek příjemného stínu. Procházíme důmyslně vybudovanými zahradami. Když je dostatek vody, tak ještě dnes jsou v provozu vodotrysky. Výstup začíná na betonových schodech, po kterých překonáváme asi první čtvrtinu výstupu. Následuje první vysuté železné schodiště. Dále pokračuje úzké točité schodiště. Po něm jsme se dostali do skalního výklenku, kde jsou k vidění 1500 let staré skalní fresky jedinečné jednak tím, že nejsou náboženského charakteru a jednak tím, že jsou skutečně nádherně malované. Je to série maleb, zachycující ženy nahoře bez, kterým by leckerá silikonová kráska mohla závidět. Bohužel z původních více než pětiset fresek se zachovalo pouze něco málo přes 20. Po točitém schodišti jsme se vrátili zpět na hlavní trasu a pokračujeme dál podél tzv.Zrcadlové stěny až na Lví plošinu. Tady zhruba ve dvou třetinách výstupu je velká terasa, na které jsou dvě obří kamenné lví tlapy, které tu zbyly z mohutné sochy lva. V jejímž chřtánu začínala poslední fáze schodiště do pevnosti. Tato plošina dala posléze jméno celé skále. Už se oteplilo a pot z nás docela teče. Po posledním vysutém kovovém schodišti vystoupáme na vrchol. 8:00 si už vychutnáváme rozhledy. Vrchol skály je poměrně rozlehlý a terasovitě uspořádaný. Jsou tu základy budov, skalní palác schodiště a dokonce bazén. Musím obdivovat důmysl dávných stavitelů. Ani dopravu materiálu sem nahoru si nedovedu dost dobře představit. Až je mi líto toto krásné místo opustit.  Sestup dolů jde rychle a v 9:00 už jsme zase u autobusu.Vracíme se na hotel. Rychle si dáme snídani a sprchu a v 10:15 pokračujeme dále směrem na Polonnaruwa. Je to 55 km a v 11:30 jsme už v bývalém hlavním městě. Jako první poctíme svou návštěvou krásnou sochu krále Parakramabahu - zdejšího nejvýznamnějšího panovníka. Za jeho vlády letech 1153-86 zde vyrostly honosné paláce a nádherné zahrady. Bylo vybudováno mnoho vodních nádrží - mimo jiné i jezero Parakrama Samudha, které dnes patří k největším vodním plochám Srí Lanky. Jeho plocha je 22,6 čtverečních kilometrů (přehrada Rozkoš má 10 km2, Liptovská Mara má 27 km2). Hloubka sice jen max 20 m , ale obdivoval jsem několik km dlouhé hráze, které dodnes slouží svému účelu. Král byl přesvědčen, že každá kapka spadlá z nebe musí být využita. Díky těmto nádržím a propracovanému zavlažování došlo k velkému rozvoji zemědělství a to hlavně pěstování rýže Později se ve městě rozšířila malárie a nakonec byla Polonnaruwa, opuštěna a její trosky během několika desetiletí pohltila džungle. Polonnaruwa tak byla hlavním městem ostrova necelých 250 let (do roku 1215). My pokračujeme ke královskému paláci. Ten míval sedm pater a přes padesát místností. Dnes už z něj zbyly jen nejsilnější zdi tří pater. To královský bazén, který leží opodál je o mnoho zachovalejší. Podél parlamentu se přesouváme ke kruhovému chrámu Vatadage, který má průměr 18 metrů. Z každé světové strany vede do chrámu vchod, který je vždy ozdoben sochami strážců po stranách schodiště a měsíční kámen. Schody od každého vchodu vedou na vyvýšenou plošinu se čtyřmi sochami Buddhy. Rád bych si ho prošel, ale dovnitř se smí jen naboso. Takže pár kroků, honem fotku a bleskový návrat. Víc jsem na rozpálených kamenech nevydržel. Už z dálky vidíme Ran Kot Vehera. Tato největší dagoba (buddhistická stúpa) je vysoká 54 m a uvnitř je plná. Od posledního schodiště se smí zase jen bosky. A nakonec Gal Viharaya. Jedná se o skupinu soch zobrazujících Buddhu. Sochy jsou celkem čtyři a jsou vytesány z jednoho skalního masivu. Každá socha zpodobňuje Buddhu v jiné poloze. Ležící 14 m dlouhá socha zobrazuje Buddhu poté, co dosáhnul nirvány. Hned vedle ležícího Buddhy stojí jeho sedmimetrový „kolega“. Další dva Buddhové značně menších rozměrů se pak krčí opodál a meditují v sedící poloze. Opět naboso. Ale je to na písku a to se dá vydržet. Ještě si u Buddhů vyfotím skupinu místních školáků a už ve 12:45 pokračujeme dál. Čeká nás ještě 140 km na SV pobřeží do Nilaveli  Prvních 80 km je po relativně dobrých silnicích. Pak se to zase zhoršilo a řidič opět testuje odolnost svého autobusu. Ještě se zastavujeme v nějakém městečku a kupujeme pivo a arak. Kolem rýžových políček a palpostů dojíždíme v 16:45 do Nilaveli Beach Hotel. Jejich stránky najdete tady. Hned jsme vyzkoušeli místní pláž. Jemný písek, příjemné vlny. Je to tady jediný hotel, takže je tu klidno. 7.5. pátek Nilaveli Po snídani jedeme loďkou na nedaleký ostrůvek Pigeon. Je opravdu mrňavý. Jen 200 m dlouhý a 100 m široký. Díky tomu, že je lemován korálovými útesy, byl vyhlášen jako jeden ze dvou mořských národních parků na Srí Lance. Ostrov je sice neobydlený, ale vojenská hlídka tam byla. Pláž byla z korálových větviček, takže pro našince nemožné chodit na boso. Rychle jsme navlékli brýle a ploutve a hurá do vody. Kousek pod hladinou byly korálové útesy rozmanitých tvarů, barevné rybky. Dokonce i žralok se pod námi mihnul.  Odpoledne nás už povalování přestalo bavit. Po opuštěné pláži jsme došli až k místním hinduistickým rybářům. Kousek od svých chýší zrovna ručně vytahovali sítě. Po tsunami jim postavili 1 km od pobřeží klimatizované domy ve stylu Šmoulov. Ani se jim nedivím, že v nich nechtějí bydlet. Ještě chvíli okukujeme jejich hodně prosté loďky a vracíme se  Před hotelovou pláží je stánek. Kupujeme půl melounu a domlouváme jízdu do vesnice na nákupy. V domluvenou hodinu přijíždí tuk-tuk a veze nás do vesnice. V jednom krámku kupujeme pivo a arak. Ještě si vyfotím místní opilce. U dalšího stánku kupujeme banány a jedeme si ještě užít pláž. 8.5. sobota Kandy Odjíždíme v 8:00. Ještě se zastavujeme v Trincomalee. Je to velký přírodní přístav. Na východní špičce, která se nazývá Swami Rock, je portugalská koloniální pevnost z roku 1624 a hinduistický chrám. Procházíme pevností, která stále slouží jako kasárna, takže s prohlídkou a focením to není žádná sláva. Ještě si prohlédnememe chrám, který je na útesu nad mořem a pokračujeme dál. Cestou se zastavujeme v řezbářské dílně s prodejnou řezbářských výrobků. Některé výrobky byly pěkné, ale ceny moc přátelské nebyly. Ve 14:15 jsme už ujeli 180 km a tak vítáme zastávku v zahradě koření Spice Garden n.6. Ukazují nám tam zajímavé stromy. Z některých známe plody, jiné nemají ani český název. Hlavně tam vyrábějí léčivé oleje a masti. Místní kluk nám ještě předvede vylezení na kokosovou palmu, několik lidí se nechá namasírovat a v 16:00 pokračujeme dále. Po dalších 30 km v 17:15 přijíždíme do Kandy. Chceme jednak navštívit chrám Buddhova zubu a jednak vidět vystoupení tanečníků s bubny. Organizace se ujímá pan Bandula a tak jsou trochu zmatky. Nejprve absolvujeme všechny osobní prohlídky u vstupů do chrámu, odevzdáme boty a pak jdeme přes ulici jinam do nedalekého divadla. Ale vystoupení rozhodně stálo za návštěvu. Bubny dělaly doprovod rituálním tancům, proložené akrobatickými prvky. Celé představení gradovalo vystoupením dvou polykačů ohně a jejich přechodem přes žhavé uhlí. Vracíme se do chrámu Buddhova zubu. Tento chrámový komplex je jedno z nejposvátnějších poutních míst buddhismu. Znovu absolvujeme osobní prohlídky. Bosí už jsme. Uvnitř je docela rušno. Za chvíi pochopíme proč. Potkáváme se tady s místním prezidentem Percy Mahendra Radžapaksa. Místní ho nadšeně vítají, děti jsou úplně u vytržení. Pak si ještě v klidu prohlížíme chrám. Je to opravdu důstojné místo pro tuto svatou relikvii.  Ubytovaný jsme vysoko nad městem v hotelu Topas. Musíme přesednout do menšího autobusu, který píchne, takže posledních pár set metrů dorazíme pěšky. Z nula m nad mořem jsme se přesunuli do 650. Pěkný i když zamlžené rozhledy od hotelu oceníme až ráno. 9.5. neděle Do hor Ráno se ještě stavujeme v Kandy na nákupy. Navštívíme prodejnu drahých kamenů,kde nikdo moc nenakupuje a v 10:30 toto pěkné město opuštíme. Čeká nás sice jen 80 km, ale stále do kopce. Brzy se mění charakter krajiny. Jsme v horách, strmé stráně a kopce Všude jsou čajové plantáže. Zastavujeme u jedné z továren na zpracování čaje. Celou výrobu od česání, zpracování i distribuci ovládají výhradně Tamilové. Exkurze je docela zajímavá. Ještě zastavujeme u vodopádu Ramboda Falls. Je to 11. nejvyšší vodopád na Srí Lance (109 m vysoký). Většina lidí uvízla v hospodě. Jen já a Dušan jsme došli až k vodopádu. Cestou jsem na nohy posbíral pár pijavic. Při odchodu ještě krmíme stádečko opic.  Ve 14:30 přijíždíme do Nuwara Eliya. Díky nadmořské výšce (1900 m) je tady pro nás příjemné klima. Už Britové si do tohoto města jezdili odpočinout od vedra. Zároveň je to středisko výroby čaje. Ještě s námi udělají okružní jízdu městem a už se ubytováváme v hotelu St. Andrews. Zvenčí vypadá náramně. Starý koloniání styl. Pěkně upravená zahrada. Vevnitř už je to horší. První pokoj jsme odmítli, protože hned za oknem byla zeď. S tím druhým už jsme se spokojili. Času máme dost, tak prozkoumáme město. Mísí se tady budovy ve starém koloniálním stylu, např. pošta s nevzhlednými a reklamami polepenými baráky a tržišti. Dohromady to davá pestrou, zajímavou a rušnou směsici. Je tady příjemně chladno. Místní chodí v bundách, někteří i v kulichu, ale my v pohodě vydržíme v šortkách a tričku. 10.5. pondělí Z hor k moři Ráno v koupelně prasklo potrubí teplé vody. Ale to už nám nevadí, protože jsme sbalený a hotel opouštíme. Ještě jednou ho obdivuji zvenčí. Zvenku je opravdu pěkný, ale víc nocí bych tady nemusel. Dnes nás čeká hodně dlouhý přesun (315 km). V 8:10 odjíždíme od hotelu. V horách se silnice klikatila krásnou krajinou mezi čajovými plantážemi. Ještě jsme si vyfotili česačky čaje a 2 vodopády (St. Clair a Devon). Pak už je to jen úmorná a dlouhá cesta. Ještě děláme krátkou zastávku v místě, kde se filmoval Most přes řeku Kwai. Řidič jede hodně svižně a předvádí dobré reflexy svoje i ostatních.  V 18:10 přijíždíme do Weligama. Ubytujeme se v hotelu Weligama Bay Resort. Luxusní ubytování, perfektní pláž i moře,velký vlny. Hotel má české majitele i českého šéfa, takže se s ním dobře povídá. 11.5. úterý Pevnost Galle Dopoledne jedeme do 30 km vzdáleného města Galle. Cestou si fotíme rybáře na kůlech. V Galle jsme navštívili pevnost Galle Fort. Mohutné hradby nad mořem začali stavět Portugalci, od 17.století pokračovali Holanďané. Absolvujeme krátkou a trochu uspěchanou procházku po hradbách a městečkem. Odpoledne už jen dovádíme ve vlnách a lenošíme. Navečer jsme se prošli městečkem.  12.5. středa Odjezd V klidu si užíváme luxus hotelu a užíváme si koupání v obrovských vlnách. Ve 21:00 nás čeká posledních 180 km autobusem do Colomba na letiště.  13.5. čtvrtek Návrat Odlet Colombo 04:25, QR 305 přílet Doha 06:40 Odlet Doha 08:40, QR 95 přílet Viden 13:30 A nakonec. Kdo se o nás staral.
Pár informací: Obyvatel - 20 miliónů Měna - rupie LKR. 100 LKR jsme pořídili za 18,20 Kč Čas - Srí Lanka leží v indickém časovém pásmu, označovaném IST. Čas je posunut proti České republice o +4,5 hodin v zimním čase a o +3,5 hodin v letním čase. Na Srí Lance není zimní a letní čas zaveden. FotogalerieVýběr z mých fotografií najdete tady.Odkazem se dostanete do fotogalerie. Ještě vám popíšu možnosti ovládání. Na další / předcházející fotku můžete jít i klikáním ve fotogarafii. Kliknutím uprostřed fotografie se dostanete zpět na index. Mezerníkem můžete pustit prezentaci. Implicitní hodnota výměny fotek je 4 s. Změnit ji můžete dvoj klikem na tlačítko nejvíc vpravo vedle nadpisu. Pro tuto vebovou prezentaci jsem jsem musel snížit rozlišení fotografií. Pokud máte zájem o některé fotografie ve vyšší kvalitě, klidně mi napište. E-mail: Petr Připomínky mi nechávejte v rubrice Vzkazy a drby Odkaz na zajímavé stránky: Mapy Google - Sri Lanka: tady. Ubytování Sigiriya: tady. Ubytování Nilaveli Beach: tady. Ubytování Nuwara Eliya: tady. Ubytování Weligama: tady. Různé další odkazy Převodník měn a další užitečné převodníky: tady. Google překladač: tady. |
|||||||||
|
Zpět na první stránku zde |
|||||||||
Sri Lanka 2010 
